Lídři skupiny G7, ustanovené jako skupina sedmi ekonomicky nejvyspělejších zemí světa, ve finálním prohlášení ze svého letošního anglického setkání zřetelně zesilují tlak na Čínu a Rusko. Je tak patrný jednotnější postup Západu vůči Pekingu i Moskvě, který souvisí zejména se změnou administrativy v USA.
Prezident Joe Biden, jenž se účastnil coby vládce Bílého domu svého prvního summitu G7, zastával při jednáních výrazně „jestřábí“ postoj vůči Číně. Na razanci finálního komuniké se naproti tomu snažili poněkud ubrat zejména lídři Německa a Itálie, avšak i tak jeho text vskutku představuje zřetelné zesílení západního tlaku na Čínu a Rusko.
Zatímco ještě před třemi lety Čína nebyla v komuniké z tehdejšího setkání lídrů zemí skupiny G7 vůbec explicitně zmíněna, nyní je největší asijské ekonomice věnována zvláštní sekce. V ní se vyzdvihuje důležitost koordinované odpovědi na čínská hospodářskopolitická opatření, která jsou v rozporu s praxí běžnou v tržních ekonomikách. Současně se lídři G7 vyjadřují proti porušování lidských práv, a to v částech Číny včetně Hong Kongu a Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.
V souvislosti se zesíleným tlakem na Čínu je možné, že na půdě Světové obchodní organizace dojde k zahájení vyšetřování stran cen jejího vývozu. Pokud by tyto ceny byly shledány jako netržní či jinak neférové, umožnilo by to dalším zemím uplatnit odvetná cla na čínskou produkci.
Západní lídři tak nakonec vysílají do světa signál, že se dokázali přenést přes vzájemné rozmíšky. Tu představuje například spor Británie a Francie, dvou ze zemí skupiny G7, ohledně po-brexitového postavení Severního Irska.
Jednotu lídři Západu prokazují také svojí podporou alespoň patnáctiprocentní minimální celosvětové podnikové dani, která se má vztahovat na velké nadnárodní korporace, včetně technologických obrů typu Amazonu, Facebooku nebo Applu. Navzdory po-brexitovým tenzím mezi Británií a zbytkem EU, zejména pak Francií, se Londýn podporou minimální podnikové daně ujednocuje s převážnou částí kontinentální EU a společně vystupují proti zájmům menších států EU jako Irsko. Irsko vyjadřuje nelibost s plánem minimální globální daně, neboť Dublin upozorňuje, že i přes navýšení sazby ze stávajících 12,5 na 15 procent přijde jeho veřejná kasa o zhruba pětinu inkasa podnikové daně.
Z hlediska České republiky je příznivé, že lídři skupiny G7 nakonec v závěrečném komuniké upustili od stanovení ambiciózního cíle v oblasti rozvoje elektromobility. Ten měl spočívat v závazku zajistit nejpozději v roce 2030, aby polovina prodaných nových automobilů vykazovala nulové emise. Uvedení takového závazku do závěrečného prohlášení by ještě zesílilo tlak na přechod k elektromobilitě. České ekonomice ale vyhovuje pomalejší přechod k elektromobilitě a obecněji zeleným technologiím, neboť těžištěm jejího autoprůmyslu i průmyslu jako takového je do značné míry stále výroba rázu 20. století.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
