Minulý týden zveřejněná jarní prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Bohužel, ani koalice SPOLU není s to toto varování reflektovat. Nelze tak vyloučit, že Česko pod taktovkou Pirátů a STAN nastoupí cestu k euru či k citelnému navýšení daně z nemovitostí, nakonec nejen těch komerčních.
Prognóza Evropské komise počítá s tím, že ČR letos vykáže schodek veřejných financí 8,5 procenta a v příštím roce pak 5,4 procenta. Průměrný schodek za oba roky tak má činit bezmála sedm procent. To je pátá nejvyšší hodnota v EU. Vyšší průměrný schodek už podle Evropské komise vykážou za roky 2021 a 2022 jen Itálie, Malta, Litva a Rumunsko.
Česko před pandemií patřilo – a stále ještě patří – mezi pět zemí EU, které vykazovaly nejnižší veřejný dluh v poměru k HDP. A zároveň mezi pětici členských států, které jej v předpandemických letech rovněž nejvýrazněji snižovaly. Od letoška se však ocitá mezi pěticí zemí, které pandemii zvládají nejhůře z hlediska udržitelnosti veřejných financí, resp. tedy s nejhlubším vyhlíženým schodkem. Průměrný schodek za celou EU má totiž letos a příští rok dle prognózy Evropské komise činit znatelně méně, jen 5,6 procenta HDP.
Z hlediska ratingových agentur není ještě problematická situace v letošním roce, neboť s enormními schodky se potýkají i četné další země EU. Příští rok ale již řada z nich najede na dráhu ozdravování veřejných financí, a Česko se tak ocitne mezi zeměmi, které v pokrizové konsolidaci zaostávají za srovnatelnými ekonomikami. To ratingové agentury pravděpodobně „oznámkují“ nepříznivě, zhoršením výhledu a posléze dost možná i samotného ratingu dluhu ČR. Obsluha dluhu českého státu se tak prodraží.
Klíčovým důvodem hlubokých schodků je loňské zrušení superhrubé mzdy. Tento krok, jejž podpořilo vládní hnutí ANO a opoziční ODS, byl sám o sobě správný. Musí jej však následovat kroky další, včetně několikaletého harmonogramu rozsáhlých reforem ve fiskální oblasti, včetně reformy důchodové, a také zeštíhlujících a zefektivňujících škrtů ve veřejných financích.
Koalice Pirátů a STAN, jež svůj volební program představuje dnes, avizuje, že pokud se bude po říjnových parlamentních volbách podílet na vládnutí, může se o snížení schodků veřejných financí zasadit třeba i prosazením vstupu ČR do Mechanismu směnných kursů II (ERM II). To je jakýsi „předpokoj“ v procesu přijímání eura.
Piráti a STAN předpokládají, že účast v mechanismu by snížila náklady na obsluhu dluhu, což je úvaha, která nepostrádá ekonomické opodstatnění. Nejvyšší úrok na desetiletém vládním dluhu nyní ze zemí EU platí Rumunsko, Maďarsko a Česko, tedy státy stojící vesměs mimo eurozónu. Úrok na českém dluhu by se účastí v mechanismu vskutku snížil; mezinárodní investoři by z důvodu vyhlíženého členství v eurozóně, jejíž centrální banka už léta uskutečňuje masivní program odkupu vládních dluhopisů, snížili rizikovou přirážku na českém dluhu. Zároveň by ovšem samozřejmě zásadně stoupla pravděpodobnost, že Česko euro přijme. Dánsko, které setrvává mimo eurozónu, sice také do mechanismu vstoupilo, ale to má vyjednánu trvalou výjimku z přijetí eura. Všechny další země, které se do mechanismu v minulosti zapojily, nebo se v něm nacházejí nyní, což je případ Bulharska a Chorvatska, euro přijaly či v dohledné době přijmou hodlají.
ODS, která dlouhodobě euro odmítá, tak paradoxně může poskytnout politickým rivalům validní záminku k jeho přijetí. Pokud tedy nebude schopna předložit adekvátní plán úspor, které by zajistily uspokojivé snížení vyhlížených schodků a minimalizovaly riziko zhoršení ratingu. Takové plány ale ODS, resp. koalice SPOLU, jejíž je součástí, ve svém nedávno představeném volebním programu v uspokojivé míře a realisticky nenabídla.
Třeba naplnění klíčového cíle slibované „antibyrokratické revoluce“ koalice SPOLU, propuštění třinácti procent úředníků, vynese pouze 4,2 miliardy korun ročně. I kdyby koalice SPOLU propustila všechny úředníky do posledního, svůj slib stlačení schodku na půldruhého procenta HDP do roku 2025, který ve svém programu rovněž dává, rozhodně nesplní. Trojkoalice by totiž za účelem takového stlačení musela umět najít úspory, případně navýšit příjmy v objemu o dva řády vyšším. Potřebuje totiž vykrýt manko za zhruba 220 miliard – jinak slib nesplní.
Pokud navíc koalice SPOLU nepřijde s realistickým plánem škrtů, zvyšuje se pravděpodobnost také razantního zvýšení daně z nemovitostí. Ve stranickém tisku Pirátů, Pirátských listech, se koncem března objevila úvaha, že tato strana by mohla zdanit reality sazbou jednoho procenta z ceny dané nemovitosti. Získané peníze mají pomoci financovat základní nepodmíněný příjem, což je poměrně nebezpečný experiment, jenž byl zkoušený na mnoha místech světa, ale nikde se neujal. Ostatně například ODS jej správně kritizuje. Koalice Pirátů a STAN nakonec zdanění nekomerčních nemovitostí do svého programu nezařazuje, zřejmě i proto, že i na tradičně doleva tíhnoucích sociálních sítích se na pirátský návrh jednoprocentní daně snesla těžká kritika. Nicméně po volbách zrovna toto může být jinak, od zdanění komerčních nemovitostí není tak daleko ke zdanění těch rezidenčních. Piráti a STAN pak mohou místo na nepodmíněný příjem – což jsou vlastně peníze od státu za lenošení – použít peníze vlastníků nemovitostí na látání rozpočtové díry.
Chce-li tedy ODS, coby vedoucí síla koalice SPOLU, jež si i brousí zuby na post premiéra, nedat nejmenší šanci ohrožení plnění svých nedotknutelných politických zásad, musí přijít s přesvědčivějším plánem zotavení tuzemských veřejných financí pro celá dvacátá léta. Jinak nelze vyloučit, že se bude muset smířit s tím, že Česko nastoupí cestu k euru, a zároveň s možná i dosti citelným navýšením nemovitostní daně.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
