Koruna vůči euru zpevnila v úterý před půlnocí středoevropského času pod úroveň 25,50 (viz graf). Ocitla se tak na nejsilnější hodnotě vůči jednotné evropské měně od začátku pandemie, konkrétně od 10. března 2020.
České měně pomohla úterní nová data k tuzemské inflaci. Ta v dubnu vykázala úroveň 3,1 procenta v meziročním vyjádření. Trh přitom počítal ve střední hodnotě analytických odhadů s růstem cen čítajícím jen 2,7 procenta, zatímco Česká národní banka předpokládala v aktuální prognóze inflaci 2,9 procenta.
Výraznější než očekávaný růst spotřebitelských cen zvyšuje pravděpodobnost, že centrální banka bude muset v následujících měsících a čtvrtletích přistoupit k razantnějšímu utahování měnových šroubů. Trh nyní sází na to, že do konce příštího roku by mohla základní sazba ČNB činit 1,5, nebo dokonce 1,75 procenta. Vyšší úročení zatraktivňuje korunu v porovnání s eurem, neboť investoři, kteří v korunových aktivech ukládají své prostředky je zhodnotí výrazněji, než když je budou držet v eurových aktivech.
K nárůstu inflace a inflačních očekávání dochází celosvětově, nejen v ČR. Například úterní nárůst cen průmyslových výrobců v Číně zásadně přispěl k následnému globálnímu výprodeji akcií. Akciím, zejména pak takzvaným růstovým titulům, mezi něž se řadí četné technologické akcie, vyhlídka vyšší inflace nesvědčí.
Silnější koruna je ale dobrou zprávou třeba pro Čechy, kteří se chystají na zahraniční dovolenou, protože ji budou mít díky pevnější měně levnější.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
