Dubnová meziměsíční inflace Spojených států očištěná o kolísavé ceny potravin a energií vyskočila na 0,9 procenta, nejvýše od roku 1982. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů amerického Úřadu statistiky práce.
Experty takový vzestup hladiny spotřebitelských cen zaskočil. Takřka sedmdesátka analytiků, které oslovila agentura Bloomberg, čekala ve střední hodnotě i v průměru inflaci čítající jen 0,3 procenta. Inflace je výrazná i v meziročním pohledu, kdy vykazuje nejvyšší úroveň za posledních více než deset let. Meziroční inflace je ovšem částečně navýšena statistickým zkreslením plynoucím z faktu nízké srovnávací základny meziročního porovnání. Loni v dubnu se totiž ceny citelně propadaly vinou nastupující pandemie a souvisejících opatření a uzavírek.
Nečekaně silná inflace v USA představuje zatěžkávací zkoušku pro tamní centrální banku. Bude však mít celosvětové důsledky. Centrální banka USA – Fed – může být nečekaně silnou inflací přinucena zvedat základní úrokovou sazbu dříve a razantněji, než se obecně čeká. Na dnešní data k inflaci proto vládní dluhopisy USA reagují růstem výnosu, zatímco akcie klesají. Růst inflačních očekávání totiž investory vede k přehodnocení svých investic. Tak, že za ty do vládních dluhopisů požadují vyšší výnos, kdežto akcií se spíše zbavují, neboť vyšší inflace nahlodává vyhlíženou reálnou ziskovost firem. Zároveň akcie ztrácí na atraktivitě vůči náhle výnosnějším dluhopisům.
Rychlejší než očekávaná americká inflace ovšem zprostředkovaně zdraží půjčování také české vlády, neboť lze nyní předpokládat celosvětový nárůst inflačních očekávání, tedy i úroků na vládních dluhopisech, i těch Babišovy vlády.
Americká centrální banka se teď bude snažit trhy ujistit, že výraznější inflace je jen přechodného rázu. A že je výsledkem jednorázových dějů, jako je otevření americké i světové ekonomiky po pandemii, které umožňuje zdárně postupující vakcinace podstatné části světové populace. V souvislosti s tímto otevřením ekonomiky dochází k výpadkům v dodávkách, například čipů, neboť svět se nyní překotně snaží dohnat to, co během pandemie v produkci zmeškal, zejména pak loni v prvním pololetí. Jenže výpadky výrobu prodražují, takže právě představují inflační tlak.
Výrazná inflace však může přerůst v trvalejší fenomén, pokud související navýšená inflační očekávání spotřebitelů i firem nejen v USA v duchu fenoménu takzvaných sebenaplňujících se proroctví začnou soustavněji formovat cenotvorbu podnikové sféry, ale i třeba podobu a aspirace mzdových vyjednávání. Může se tak roztočit inflační spirála, kterou budou centrální banky nuceny zarazit razantním zvýšením svých úrokových sazeb, které však pro změnu může přivodit prudké ochlazení světové ekonomiky a globální recesi. Navíc není zřejmé, zda by výrazně vyšší úroky na svém dluhu ustály některé z předlužených vlád, například ta italská, jimž by pak v krajním případě hrozila platební neschopnost, tedy bankrot.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
