Majetek Billa Gatese, spoluzakladatele Microsoftu, činí k dnešnímu dni 145,8 miliardy dolarů. Vyplývá to z údajů agentury Bloomberg, která data o jmění nejbohatších lidí planety aktualizuje denně. Po Jeffu Bezosovi, Elonu Muskovi a Bernardu Arnaultovi je tak Gates momentálně čtvrtým nejbohatším člověkem na světě.
Dosud byl nejdražším rozvodem ten, jenž před dvěma lety ukončil manželství zmíněného Bezose a jeho choti Mackenzie. Mackenzie Scottová je po rozvodu jednou z nejbohatších žen planety. Podle dnešních údajů Bloombergu činí její majetek 59,9 miliardy dolarů, což z ní dělá 21. nejbohatšího člověka světa. V rámci rozvodového vyrovnání získala Mackenzie čtyřprocentní podíl v Amazonu, jejž její exmanžel zakládal, takže ukončení manželství jí jen v hodnotě tohoto podílu tehdy vyneslo 38 miliard dolarů. Tento majetek je stále i dnes základem jejího enormního bohatství.
Jenže zatímco Bezosovi se brali v době, kdy se Jeff k nebohatším lidem planety svým majetkem rozhodně ani neblížil, Gatesovi za sebou měli po svatbě roku 1994 sotva líbánky, když se Bill stal nejbohatším Američanem. Tehdy s majetkem 9,4 miliardy dolarů.
Ačkoli byl v době krátce po svatbě Gates již nejbohatším Američanem, jeho majetek získaný v době před uzavřením manželství, do nějž podle všeho vstupoval bez předmanželské smlouvy, činil pouze 6,4 procenta majetku současného.
Pokud by se uvedená suma 9,4 miliardy dolarů upravila o inflaci, k níž v USA od poloviny 90. let došlo, naroste na necelých sedmnáct miliard dolarů. To znamená, že Gates v době svého manželství rozhojnil majetek o 146 – 17 = 129 miliard dolarů. Pokud by se tedy dělila striktně suma získaná během manželství, bude se dělit právě již zmíněná částka odpovídající necelým 130 miliardám dolarů.
Podle legislativy amerického státu Washington, kde Gatesovi bydlí, by se majetek získaný během manželství měl pojímat jako vlastněný rovnocenně oběma manželi. To však neznamená, že se při rozvodu bude automaticky dělit napůl. Konečné slovo bude mít soud. Veřejnost se ani nikdy nemusí dozvědět, jak pár svůj majetek vlastně přesně rozdělil.
Celou věc dále komplikuje to, že Gates vložil podstatnou část svého majetku do společné nadace, kterou s Melindou vede a podle všeho hodlá vést po rozvodu i nadále. Do nadace převedl značnou část svého podílu v Microsoftu, takže akcie této firmy nyní představují pravděpodobně méně než pětinu jeho vlastního majetku. Největší položkou Gatesova vlastního jmění je nyní holdingová společnost Cascade Invesment, která spravuje majetek získaný prodejem akcií Microsoftu a z jeho dividend. Gates skrze tento holding vlastní například nemovitosti nebo akciové podíly v různých společnostech, například v největší kanadské železniční společnosti nebo ve společnosti Deere.
Z hlediska toho, jaký majetek připadne Melindě, jsou tedy klíčové dvě záležitosti. Zaprvé ta, zda oba exmanželé budou dále společně rozvíjet svoji nadaci. Znalci podobných situací mají za to, že nakonec jim toto odhodlání nevydrží. Zřejmě by se pak musel dělit i majetek nadace.
Zadruhé bude zásadní to, jak rozhodne soud, resp. jakou částku ze sumy 129 miliard dolarů případně Melindě přiřkne. Zřejmě to nebude rovná polovina, tedy 64,5 miliardy dolarů, na druhou stranu je pravděpodobné, že Melinda z rozvodového řízení vyjde se sumou vyšší než uvedených 38 miliard, které připadly Mackenzie Scottové po rozvodu s Bezosem. Pravděpodobně tak půjde opravdu o nejdražší rozvod dějin.
Je ale současně otázkou, zda Melinda svým majetkem překoná současný zhruba šedesátimiliardový majetek Mackenzie Scottové, který se jí od rozvodu zejména díky citelnému růstu ceny akcií Amazonu dále rozrostl.
Pokud ano, Melinda Gatesová by se mohla ocitnout mezi dvacítkou nejbohatších lidí světa. Bill Gates by pak ze čtvrtého místa pravděpodobně sestoupil na začátek druhé desítky žebříčku nejbohatších lidí světa.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.