V souvislosti s důvodným podezřením ze zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu skladu munice ve Vrběticích, k němuž došlo před sedmi lety, lze očekávat zhoršení nejen politických, ale také ekonomických vztahů ČR a Ruska. Míra dalšího zhoršení ekonomických vztahů však bude tlumena tím, že ČR je závislá na ruském dovozu ekonomicky prakticky nezbytných surovin ropy a zemního plynu.
Vodítkem je například vývoj vzájemného obchodu Spojeného království a Ruska. Jeho obrat dosáhl maxima před ruskou anexí Krymu v roce 2014. Od té doby už se nikdy na tuto maximální úroveň nevrátil. Zejména kvůli tomu, že nedošlo k plnému zotavení na straně britského exportu do Ruska (viz svrchní graf níže).
Britsko-ruské ekonomické vztahy nepříznivě ovlivnila postupně zejména otrava bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka v Londýně roku 2006, dále zmíněná ruská anexe Krymu v roce 2014 a konečně také ruský útok novičokem na britské půdě v roce 2018. Případ výbuchu ve Vrběticích je nyní spokojován právě s novičokovým útokem na Sergeje a Julii Skripalovi před třemi lety.
Spojené království nyní vůči Rusku uplatňuje soubor obchodních sankcí. Ty se týkají zejména obchodu se zbraněmi a dalším vojenským materiálem, stejně jako s jistými zařízeními pro těžbu ropy a související průzkum.
Rovněž obchod ČR a Ruska je poznamenán sankcemi, zejména těmi, které v reakci na anexi Krymu uplatňuje vůči Moskvě Evropská unie jako celek. Ovlivněn je také ruskými odvetnými sankcemi. Od roku 2014 EU uplatňuje a obnovuje hospodářské sankce vůči Rusku, přičemž mezi opatření patří zákaz udělování víz desítkám osob, zákaz nákupu a prodeje dluhopisů největších ruských bank, zbraňové embargo nebo zákaz dovozu zboží z Krymu a Sevastopolu.
Maximálního měsíčního obratu, bezmála 25 miliard korun, dosáhl obrat obchodu ČR a Ruska v říjnu a listopadu roku 2013 (viz prostřední graf níže). Od té doby obrat česko-ruského obchodu jen ojediněle přesáhl maximum z doby před propuknutím světové finanční krize let 2008 a 2009. Absolutních maxim let 2012 až 2014 už vzájemný obchod ČR a Ruska už nikdy nedosáhl. Nyní lze očekávat jeho další pokles. Česko do Ruska vyváží zejména části a příslušenství motorových aut nebo karoserie, ovšem také hračky.
Česko je však na Rusku hospodářsky více závislé než Británie kvůli dovozu citelného objemu ekonomicky prakticky nezbytných surovin ropy a zemního plynu. Mocný objem dovozu těchto surovin způsoboval v předpandemické éře trvalou zápornou bilanci zahraničního obchodu ČR a Ruska. Loni poprvé minimálně od roku 2005 vykázal český obchod s Ruskem kladnou bilanci, a to z důvodu dramatického poklesu cen ropy a zemního plynu na světových trzích, jenž však byl jen přechodnou záležitostí (viz spodní graf níže). 
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
