Pop-ekonomie
Za necelý měsíc, přesně 15. dubna, se odehraje celonárodní protestní akce, slibují klíčoví představitelé Holešovské výzvy. Jak známo, nežádají nic malého: demisi vlády, odchod prezidenta Václava Klause a další zásadní změny. O tom, nakolik budou úspěšní, nakonec dost možná rozhodne, zda v ten den bude nad Českem svítit sluníčko, či bude naopak zakaboněno. Nová studie čtyř ekonomů z Harvardu a italské univerzity Bocconi totiž dokládá, že na úspěch spontánně vznikajících politických hnutí má značný vliv právě počasí, které panuje v době, kdy se hnutí rodí.
Psal se shodou okolností také 15. duben (termín, do něhož musí Američané přiznat a odvést daně), ovšem roku 2009, když do širšího povědomí vešlo v USA hnutí Tea Party. Napříč Spojenými státy v ten den probíhaly celonárodní demonstrace nespokojenosti, zejména s důsledky finanční krize. Tea Party má v obecné rovině mnohé shodné rysy s Holešovskou výzvou – jeho příznivci touží zásadně překreslit mapu politického pořádku a potrestat neřády, které viní ze společenského marasmu.
V oblastech, v nichž tehdy panovalo slunečné počasí, se iniciátorům Tea Party podařilo získat více podpisů – více nových sympatizantů a podařilo se jim rovněž vybrat více finančních darů. V těchto oblastech prostě hnutí zapustilo kořeny hlouběji. To se projevilo už rok nato: dostavily se výrazně početnější zástupy příznivců než v oblastech, jež byly 15. dubna 2009 pod mrakem. Mechanismus je zřejmý: tam, kde bylo hezky, zkrátka vyrazilo protestovat větší množství lidí, více lidí tak poskytlo i finanční dar. S vyšším počtem demonstrantů stoupl mediální zájem o hnutí, který je „reklamou zdarma“, jež vábí další stoupence. To vše se posléze transformovalo do silnějšího politického vlivu.
Opravdu, jak prokazuje řečená studie, političtí představitelé volebních okrsků, do nichž 15. dubna 2009 dopadaly sluneční paprsky, hlasovali o 8,7 procenta pravděpodobněji proti zákonu Affordable Care Act (o dostupnosti zdravotní péče). Ten je trnem v oku konzervativcům mnohdy spjatým právě s Tea Party. Prezident Barack Obama může být rád, že slunečno nebylo úplně všude – pokud by tomu tak bylo, jeho zásadní zákon by možná vůbec neprošel.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
