Cena plynu v EU dnes vyskočila na více než dvouleté maximum, i kvůli novým clům, jež Trump chystá na ocel a hliník. Ukrajina také musí nově dovážet plyn ze Slovenska, kvůli vlastnímu ukončení přepravy plynu právě i na Slovensko totiž na ukrajinskou plynovodní infrastrukturu více útočí Rusové

Cena plynu v EU dnes vyskočila na více než dvouleté maximum. Dosáhla až 57,9 eura za megawatthodinu. Zásobníky v Evropě jsou naplněny jen ze 49 %, zatímco pětiletý průměr pro tuto část roku je 57 %. Cenu zvyšuje také vyhlížené chladné počasí v severozápadní Evropě. A také ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu letos na Nový rok. Ukrajina sama teď plyn postrádá, takže jej musí nově dovážet ze Slovenska a ve vyšší míře z Maďarska, což cenu plynu v EU dále šponuje.

Plyn zdražuje také hrozba obchodní války mezi EU a USA. Americký prezident Donald Trump dnes oznámí nová cla na ocel a hliník, 25procentní. Z evropských zemí zasáhnou hlavně Německo, jež patří mezi největší dodavatele oceli do USA. Nicméně některé asijské nebo latinskoamerické země budou zasaženy více, o Kanadě a Mexiko ani nemluvě. Ovšem obava z dalších cel specificky zaměřených na EU by zvýšila pravděpodobnost eurounijní odvaty, jež by se mohla týkat i dovozu amerického zkapalněného plynu. USA jsou přitom největším dodavatelem zkapalněného plynu do EU, takže kdyby tento dovoz Brusel zatížil novými cly, cena plynu v EU dále stoupne.

Ukrajina od tohoto pátku výrazně navýšila dovoz zemního plynu ze Slovenska. A také z Maďarska. Graf Bloombergu níže zachycuje denní průtok plynu předávací stanicí Budince ne slovensko-ukrajinském pomezí. Například předevčírem touto stanici proteklo 7,3 milionu metrů krychlových, což je ne poměry posledního více než roku nebývale velké množství.

Kyjev totiž hned dvojitě strádá kvůli svému ukončení tranzitu ruského plynu letos začátkem roku.

Ukrajina navyšuje svůj odběr plynu ze Slovenska či Maďarska poté, co ruské síly zahájily letos v lednu intenzivní sérii raketových a dronových útoků na ukrajinské plynové zásobníky, včetně těch na západě země, ve Lvovské oblasti. Po útocích ztrácený plyn musí Kyjev zjevně kompenzovat právě vyšším dovozem ze Slovenska či Maďarska. Jde o paradoxní situaci, neboť obě země jsou s Kyjevem ve střetu právě ohledně plynu. Vadí jim právě to, že Kyjev od začátku letošního roku neumožňuje přepravu plynu přes své území. Ukrajina se obává, že by nadále šlo o plyn ruský. Také chce odebírat více plynu amerického, zkapalněného, aby se vemluvila do přízně prezidentu USA Donaldu Trumpovi.

Jenže ukončení tranzitu povzbuzuje Rusy k útokům na ukrajinskou plynovodní síť, neboť nyní již nemají, co ztratit, když jí ruský plyn stejně neteče. Navíc, co hůř, Ukrajina už nemůže z tranzitu odebírat plyn sama pro sebe. Dokud tranzitem tekl ruský plyn, jeho část si brala pro sebe. Nakoupila jej oficiálně třeba od Slovenska, kam už tedy ovšem nikdy nedotekl. Kyjev si jej jakoby odčerpal pro sebe ještě na ukrajinském území. Tomuto režimu se říká virtuální zpětný tok, protože ruský plyn – mezitím koupený už Slovenskem, tedy obchodně již plyn slovenský – proudí jakoby, tedy virtuálně, zpětně, ze Slovenska na Ukrajinu. S ukončením tranzitu ruského plynu však Kyjevu skončila možnost ruský plyn v rámci virtuálního zpětného toku odebírat. A čelí tedy také, jak víme, intenzivnějším útokům na svoji plynovodní infrastrukturu.

Z obou těchto důvodů musí ve zvýšené míře dovážet plyn ze Slovenska či Maďarska. A patrně také narůstá pravděpodobnost, že se tranzit přes ukrajinské území zase poměrně brzy obnoví; i s tím rizikem, že jím poteče ruský, a nikoli třeba ázerbájdžánský plyn.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin